Vážení příznivci evropského filmu,

svět v současné době zažívá obdobu klasických hororových sci-fi příběhů, o nichž si většina z nás myslela, že existují jen v literatuře, filmech a televizních seriálech: globální pandemii, kterou jsme nikdy nezažili. Stačí se podívat do scénářů filmů 12 opic (1995), Smrtící epidemie (1995), 28 dnů poté (1995) či Nákaza (2011).

Realitou i paradoxem celé situace je, že s nástupem pandemie onemocnění Covid-19 se natáčení, premiéry, festivaly a jiné kulturní události potýkají se zrušením, zásadním omezením nebo odložením, což představuje obrovskou ránu pro kreativní průmysl a milovníky filmu.

Kultura nejen že obohacuje naše každodenní životy, je ale také významnou součástí naší ekonomiky. Podle dat Eurostatu pracovalo v kulturním sektoru v roce 2019 na 7,4 milionu lidí, tedy 3,7 % všech pracujících v EU. Evropský filmový průmysl je v zásadě tvořen menšími společnostmi, což jej činí vůči pandemii obzvláště zranitelným.

Dominový efekt omezení volného pohybu osob vyvolal okamžité zmrazení stovek projektů ve fázi natáčení, narušil peněžní toky a dotlačil výrobní společnosti na pokraj úpadku. Aby se omezily a zmírnily škody, vlády a národní filmové a audiovizuální fondy v celé EU rychle zavedly plošná opatření, zvláštní úlevy a granty. Evropská unie nestála stranou a kromě bleskového schválení investiční iniciativy REACT-EU pro odvětví a pracovníky nejvíce zasažené omezením volného pohybu osob v důsledku pandemie umožnila dočasnou výjimku z pravidel státní podpory a navrhla mimo jiné nástroj SURE na zmírnění nezaměstnanosti v důsledku pandemie. Dále upravila podmínky programu Kreativní Evropa (stěžejní podpory EU pro audiovizuální a kreativní průmysl): prodloužila například termíny podání žádostí pro některé dotační výzvy a umožnila flexibilní přístup u již schválených projektů, které byly kvůli pandemii zrušeny nebo odloženy. Součástí programu Kreativní Evropa je i záruční fond fungující na bázi půjček pro malé a střední podniky v oblasti kultury a kreativního průmyslu. Rozpočet toho programu na dalších 7 let byl navýšen o 64 % oproti období 2014–20.

Doposud jsme čelili už několika krizím, teď přišla další. Všechny nám vysílají jasné signály, že svět už nikdy nebude takový, jaký byl. Ekonomická krize nás upozornila, že socioekonomický systém je ve své současné podobě křehký a bez modernizace neudržitelný. Uprchlická krize ukázala, že je třeba vybudovat účinný systém mezinárodního práva, který by ochránil obyvatele států a v globálním měřítku usiloval o zmírňování systémových nespravedlností a sociálních rozdílů. Klimatická hrozba je vážným varováním, že v zájmu trvalé udržitelnosti života na Zemi je nutné proměnit podobu našich ekonomik a průmyslu i mnohé civilizační návyky. Tímto směrem jde Evropa  – cestou k moderní, udržitelné a environmentálně šetrné ekonomice se silným sociálním ochranným štítem.

Tím, že nás krize všechny citelně zasáhla, nás nutí vyjít z naší komfortní zóny. Už si nemůžeme namlouvat, že je kdesi jinde a daleko od nás a že se nás netýká. Na jedné straně se vzedmula obrovská vlna solidarity a nezištné pomoci. Na druhé straně se ukázalo, že se vyplatí táhnout za jeden provaz.

Stejně jako celá společnost a každý z nás, tak i Evropská unie postoupila nemalou zkoušku. I přes omezené kompetence v některých oblastech však razantně zakročila v mnoha odvětvích včetně zdravotnictví, výzkumu, hospodářství, zaměstnanosti, cestování, dopravy a dalších. Příběh této spolupráce rozhodně stojí za pozornost. Od zajišťování bezpečných a účinných vakcín přes zasílání zdravotnického vybavení tam, kde je ho nejvíce potřeba, po přijímání pacientů z jiných zemí; od ochrany pracovních míst a pracovníků po poskytování pomoci partnerským zemím na celém světě – snaha zemí EU o vzájemnou podporu překročila obvyklý rámec.

Je důležité o tom nemlčet. Naopak v zájmu nás všech je o tom mluvit a připomínat, že právě díky společnému úsilí se zemím EU daří čelit krizím, jako je ta současná.

Máme za sebou zvláštní rok plný omezení a zákazů. Proto bych nám všem přála, abychom si života a také kultury mohli co nejdříve užívat zcela svobodně.

Dana Kovaříková

vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice